Veselé paničky windsorské Williama Shakespeara – to jsou dvě dějové linie. V té první bije srdce třem mužům pro jednu a tutéž ženu. Annu, dceru manželů Pažoutových. O její ruku se uchází lékař Caius, za kterého oroduje paní Pažoutová, Tintítko, za hlasité podpory Anina otce, a nakonec mladík Fenton, milý  samotné Anny – a její budoucí muž. Mezitím tím vším se proplétá rytíř v letech Jan Falstaff. Snaží se svést jak p. Pažoutovou, tak i její kamarádku p. Brouzdalovou, a snadno se tak dostat k jejich majetku. Obě se ale domluví a na Falstaffa hned několikrát ušijí boudu. Tomu tak nezbývá než uznat, že rčení – “Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá…” – platí i pro rytíře.

V hlavních rolích: Jan Falstaff – B. Polívka, p. Brouzdalová – E. Režnarová, p. Brouzdal – J. Dulava, p. Pažoutová – Simona Stašová, p. Pažout – Jiří Čapka, Tintítko – Michal Novotný, lékař Caius – Ctirad Götz, Fenton – Jan Cina, Anička – Šárka Vaculíková a další.

Scéna byla tentokrát mnohem lépe nasvícená a i déšť byl milostivější, než jak tomu bylo během předchozí hry – Jindřicha IV. Hlavně světlo  hodně pomohlo, což je (doufám) znát i na kvalitě fotek.